Introverti a extroverti

5. října 2018 v 15:43 | Malej pražskej rumík |  Psychologie
Každý jsme nějaký, každý jsme nějaká osobnost, a já už se delší dobu zajímám o psychologii. Na úvod bych měla a chtěla říct, že nejsem vystudovaný psycholog, ale psychologie je prozatím můj velký koníček. Proto bych chtěla upozornit, že vše co tady o psychologii budu psát, je čistě z mojí hlavy a z načtených knížek/ nebo nakoukaných videií a berte to s menší rezervou.
Dnes bych chtěla napsat něco málo o introvertech a extrovertech. Myslím, že nemusím vysvětlovat jaký je mezi nimi rozdíl, a že všichni vědí, o jakém tématu mluvíme. Pokud by si přece jen někdo nebyl jistý, tak:

Extroverze a introverze jsou v podstatě dva základní/nejzákladnější typy povahy a osobnosti.

Extroverti (tzn.já) jsou lidé, kteří čerpají energii z okolního, venkovního světa. Hodně mluvíme, jsme rádi ve společnosti, prý nejdříve jednáme než myslíme. A jak jsem se konečně dočetla, tak nás vyčerpává klid. (Jakoby někdo psal o mně,haha). V knihách i na wikipedii se píše, že tvoříme většinu populace.

Introverti jsou naopak lidé, kteří berou energii ze svých vnitřních pocitů, ze svého světa. Tolik nemluví, a než promluví,tak si to rozmyslí, čili dělají pravý opak a prvně přemýšlí a potom mluví, což se dle mého názoru někdy vyplatí. Přemíra společnosti je může vyčerpat.

To by byla taková menší definice obou pojmů. Samozřejmě, že typy lidské osobnosti nemůžeme dělit jen na extrovety a introverty, ale o tom někdy příště.
Všude jsem se dočetla, že extrovertů je více. Mně to ale tak vůbec nepřijde. Buď mám okolo sebe shodou náhod hodně introvertů nebo nevím, ale vetšina z mého okolí jsou prostě introverti.

Často mi přijde, že na introverty se nahlíží jako na podivíny. Jako na lidi, kteří absolutně nemluví, mají svůj svět a odmítají okolí. To ale není pravda! Z vlastní zkušenosti vím, že introvert není člověk zalezlý doma s deseti kočkami a knížkami, jak si něktěří lidé ještě pořád myslí. Moje introvertní kamarádka má hodně kamarádů, známých, s kterými ráda tráví čas, a přesto je docela silný introvert.

To že je člověk introvert nebo extrovert ještě neznamená, že bychom je měli někam škatulkovat. Pojem extrovert zase neznamnená, že moc mluví a málo přemýšlí, nebo že je lehkomyslný. Nemůžeme všechny házet do jednoho pytle, nemůžeme říct, že existují jen dva základní typy osobnosti, toto je řečené s hodně velkou nadsázkou, ale je to jako byste rozdělili jablka na červená a zelená. Obě chutnají dobře, ale červené jablko nemusí být vždy jen červené a jednu část může mít zelenou. Asi chápete kam tím mířím- člověk není jen extrovert nebo introvert, člověk může být i něco mezi, tzn. může mít znaky jak introverta, tak extroverta. Odborně se tento člověk nazývá ambivert, neboli osoba, která je tak nějak mezi extraverzí a introverzí. V jednom článku jsem se dokonce dočetla, že většina z nás jsou skutečně ambiverti, a extrovertů a introvertů je jen menšina. Kdo ví, mám pocit, že ani na tomto se ještě vědci neshodli. Dle mého názoru je velká škoda, že se o ambviertech málo mluví a skoro se o tomto třetím typu neví.

Podle psychologa Carola Dwecka bychom ale neměli mysl k našemu osobnostnímu typu přílíš upírat, z toho důvodu, že pokud si někdo zafixuje, že je silný introvert, může se tak pak začít chovat, i když třeba úplný introvert není. Tento člověk pak například ,,vyhledává" introvertní situace a výhýbá se společnosti, protože je přece introvert a neudělalo by mu to dobře. Podle odborníků tedy nepotřebujeme tolik znát sami sebe, jako spíše dobře chápat a rozpoznávat situace, které jsou nám příjemné a které naopak ne.

Na závěr bych řekla, že si nemusíte lámat hlavu s tím, jestli jste introvert, extrovert nebo ambviert, pokud vás to někde extrémně neomezuje. Každý jsme jiný, a proto si nedělejte starosti s tím, když vám někdo dá nálepku ,,introvert" nebo jiné, protože ani jeden z těchto typů není horší nebo lepší, a každý má své plusy a mínusy.

Mějte se krásně!

Malej pražskej rumík
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Yami Yami | Web | 7. října 2018 v 7:52 | Reagovat

Na tohle můžu zareagovat docela hezky. Já se sestrou jsme úplně to opačné - já mám víc introvertních znaků, sestra zase extrovertních.
Ona nejradši tráví čas v něčí společnosti, ráda si povídá s lidma, má víc energie, když je s lidma.
Já zase energii v podstatě v každodenní komunikaci s lidma, které neznám, úplně ztrácím. Jako kdyby to ze mě tu energii vysávalo a jediný způsob, jak ji získat, je zavřít se u sebe, poslouchat písničky, dívat se na filmy atd.
A hlavně - můj svět není jenom okolo mě, je především v mojí hlavě. Tam se děje snad skoro všechno a všechno je v ní přetransformované z okolního světa do toho vnitřního. A být v tom vnitřním světě je úplně něco jiného. Dějí se tam zábavné věci, řeším tam dilemata apod. Místo toho, abych se o tom vypovídala s ostatníma, je řeším v mojí hlavě. A proto toho možná tolik nenapovídám s lidma, které neznám, a tím pádem si je tolik nepustím k tělu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama