Jak jsem si barvila vlasy

23. září 2018 v 8:55 | Malej pražskej rumík |  Holčičí věci
Jako snad každá holka, i já jsem objevila kouzlo barev na vlasy. A jelikož se mi nikdy moje přirozená barva vlasů moc nelíbila, rozhodla jsem se to změnit.
Vlasy jsem si začínala barvit dost brzo, řekla bych okolo 14 možná 15tého roku. Díkybohu kvalita mých vlasů tolik neutrpěla, ale že dostaly, chudáci, zabrat.
Mívala jsem vlasy dlouhé zhruba do půly zad, a měla jsem, řekl bych takovou tu typickou hnědou,co podle mého tehdejšího já,měl skoro každý. Když si něco za zamanu, musím to mít hned a nechce se mi čekat. To znamená, že jsem si tedy koupila svojí první barvu -od Lorealuhnědá ale celkově taková výraznější. Vždycky jsem si hrozně přála hnědou, co by měla odlesky do zlata, a to se mi taky o rok později pěkně vymstilo.
Tak jsem se hezky nabarvila, a asi díky asistenci mojí mamky to dopadlo docela dobře, lépe než byste od prvního domácího barvení čekaly. Barva byla docela hezká, víceméně i přirozená a docela mi slušela, i když to nebyl žádnej šlágr, jak se říká.
Ale ne, mně to prostě nedalo. O rok později jsem měla vlasy už pořádně dlouhé a našla jsem tu onu hnědou barvu s mými vysněnými odlesky do zlata. Tak jsem se znova nabarvila, a tady se to začalo trochu kazit. Protože ta hnědá, s odlesky do zlata nebyla hnědá, ale regulérně zrzava. No řekněme si upřímně, vypadalo to strašně. Od přírody mám skoro černé obočí, a do toho jsem měla skoro ohnivě zrzavé vlasy. Katastrofa.
Nevím, co se stalo, ale vlastně se mi to docela líbilo. Myslím, že to tenkrát byl jakýsi pud sebezáchovy a snaha podvědomě se uklidnit, když jsem si říkala: ,,je to sice úplně jiný, než si čekala, ale vlastně ti to docela sluší."
Od té doby mi přijde, že se s mojí barvou vlasů stalo něco špatně. Jakákoliv barva, kterou si tam napatlám po vyblednutí pořád chytá trochu odlesky do zrz.
Kdyby tohle bylo všechno, byla by to docela hezky zakončená pohádka s relativním happyendem, barva se vymyla, odrostla, a vlasy byl zpátky jakžtakž hnědé.
Pak jsme ale v létě poznala holku, která měla krásné černé mikádo. Když mi řekla, že její původní barva je skoro blond, nevěřila jsem. A hrozně se mi to líbilo, takže jsem to musela mít taky. Nechala jsem si ostříhat vlasy, což podle okruhu mých přátel byla dobrá volba a slušely mi více než dlouhé, bohužel tady to neskončilo.
O pár měsíců později jsem se rozhodla praštit do toho a dát tam tu černou. Všechno samozřejmě doma, bez kadeřnice. Děkuju ti mami, že jsi mě přesvědčila dát tam tmavě hnědou, a ne čistou černou. Děkuju!
Barva chytla, vlasy zčernaly a mě se to jak jinak než líbilo. Moje okolí už mělo jiný názor, ale já si stála za tím, že ta černá mi prostě sluší a hotovo! Za dva dny už jsem zmoudřela a zjistila, že ta barva je na mě fakt příšerná. A začala druhá fáze, jak to sakra dát dolů. Pomocník google mi tvrdil, že černá prostě bez odbarvení dolů nejde, a že budu muset chodit ke kadeřnice několikrát, než dostane barvu dolů. A to bych nebyla já, kdybych si neřekla, že to zvládnu sama.
Začínala jsem s různými domácími kašičkami, které se napatlají na hlavu přes noc a údajně mají vlasy zesvětlit. To mi samozřejmě moc nepomáhalo, minimálně ne na tolik abych se s tím spokojila a tak jsem vyrazila do drogerie.
Koupila jsem si nějakou zesvětlující barvu, která slibovala, že udělá platinovou blond i z tmavých vlasů. Pak jsem si koupila ještě klasicky hnědou barvu, podobnou mé původní a šlo se na věc. Platinová barva mi vlasy fakt zesvětlila, byly sice flekaté všude možně, někde zrz, někde blond, ale hlavně že to už nebylo černý!! Na to jsem pak dala klasickou hnědou barvu, a světě div se, ono to pomohlo. Po týdnu, kdy jsem s černou barvou vypadala nejméňe o deset let starší, jsem si přišla zase jako normální mladá holka.
Takže holky, tímhle bych vám chtěla říct, abyste si dobře rozmyslely co si děláte s hlavou. Obzvlášť pro ty mladší z vás, které máte ještě přírodní barvu vlasů, méňe je opravdu někdy více, věřte mi, že dostat tmavou barvu z vlasů je boj.

Mějte se krásně, a hodně štěstí s domácím barvením!

Malej pražskej rumík
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Marčélla Marčélla | E-mail | Web | 23. září 2018 v 10:13 | Reagovat

Tak sis vyzkoušela všelijaké barvy a teď víš, co ano a co ne. Já jsem na tom byla stejně. Dokonce jsem měla na hlavě rudě červenou, protože jsem měla melír, tak na blond mi ten mahagon fakt chytl do červena. :D
Nu což, dostala jsem poučení a víc jsem se nebarvila. Kdyby nebylo mých šedin zrovna tam kde mám čelo, nechala bych si vlasy už přírodní.
Když už si je nechám nabarvit, tak jedině nějakou přírodní. :-)

2 Ježurka Ježurka | Web | 23. září 2018 v 13:25 | Reagovat

Tak to je dobře, že ti to vyšle dle přání. Já už si jen zpívám: Tvé vlasy kvetou, maminko, ....

3 malejprazskejrumik malejprazskejrumik | Web | 23. září 2018 v 17:52 | Reagovat

[1]: nojo, já myslím, že každá holka si tímhle počátečním nepovedeným barvením musí projit :D

[2]: teď už si hezk rozmyslím, co tam dávám :D

4 Alžběta Alžběta | E-mail | Web | 7. října 2018 v 21:13 | Reagovat

Vidíš, a já svojí přirozenou zrzavou (mám vlasy opravdu ohnivě oranžové) miluju a za nic bych ji nevyměnila.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama