10 nejhorších situací pro extroverta

21. září 2018 v 23:11 | Malej pražskej rumík |  Téma týdne
Ještě než vám představím těch 10 nejhorších situací tak bych chtěla říct, že pro mě samotnou slovo nejhorší neexistuje, protože věřte mi nebo ne, vždycky může být o něco hůř.
Sama sebe považuju za docela velkého extroverta. A protože na internetu vídám spoustu článků o introvertech, ale skoro žádné o extrovertech, rozhodla jsem se napsat (částečně z vlastní zkušenosti) že i často zvýhodnění extroverti to občas nemají lehké.

1.NEMOC

Hned první situace mě napadla, když se vrátím ve vzpomínkách do svých školních let, kdy jsem pravidelně každý podzim uléhala do postele s obrovskou rýmou a kašlem. Nachlazení je celkově strašně otravné, ale pro mě bylo tím víc otravné, že jsem nemohla nikam ven, nikam mezi lidi. A věřte mi nebo ne, po dvou dnech zavřená doma v posteli, jsem se dokonce začínala i do té školy těšit.

2.JEDINÁČEK

Tenhle bod není tak úplně chvilková situace, ale bohužel, dodnes jsem se nedočkala žadného sourozence. Jako malá jsem byla dokonce ráda, že jsem jedináček a nemusím se s někým ,,dělit o rodiče". Jenže okolo 12,13tého roku mi to začínalo být docela líto. Chtěla jsme sourozence, se kterým bych si mohla povídat, hrát a měla tak vlastně kamaráda v rodině. Potřebovala jsem často kontakt se svými vsrtevníky, a pořád ho potřebuju,proto mi právě v tomto věku začínalo vadit, že jsem neměla žádného ,,parťáka" na rodinné dovolené, oslavy apod. Ale velké díky mým rodičům, že jsem to zas tak moc nepociťovala, protože se mi věnovali, jak nejvíc mohli.

3. MÍSTA,KDE SE NIC NEDĚJE

Jak už asi můžete poznat z názvu mého blogu, jsem Pražák tělem i duší, ačkoliv jsem se narodila na mnohem menším městě a původně z Prahy nepocházím. Jako obrovský extrovert jsem si Prahu ale zamilovala, líbí se mi ten ,,ruch" města, který mnoho lidí naopak nesnáší, zkrátka Praha a velká města kde to žije, to je moje. Ale musím občas strávit nějaké ty víkendy mimo Prahu, a jako pro člověka, který čerpá energii z ruchu města, je to občas náročné, když nemám na vesnici kde tu energii nabrat, jelikož je všude málo lidí a až moc velký klid. Vím, že mně mnoho lidí nepochopí, protože většina si jezdí na víkend od Prahy odpočinout, já ale svým způsobem odpočívám v Praze.

4. NICNEDĚLACÍ DNY

Každý občas potřebujeme nějaký ten den na odpočinek, a volné dny jsou super, ale jakmile jich je víc, začíná mě to znepokojovat. Většinou mi nevadí proležet celé dopoledne v posteli, ale odpoledne už musím někam vypadnout. A jsou dny, kdy na vás prostě nikdo nemá čas. Pak se musím umět zabavit sama, a přiznávám se, že mi to moc nejde. Takže tyhle moje ,,osamocené opdoledne" vypadají tak, že se alespoň vydám nakoupit, do knihovny a udělám pár užitečných věcí, nebo sedím sama v parku a filozofuju.

5.PRÁZNDINY

Prázdniny jsou super výmysl, to ne že ne. A ač mi bylo hodněkrát řečeno, ať si jich vážím, dokud je mám, občas mně i malinko štvaly. Nějak se to vždycky sešlo, že všichni kamarádi odjeli na dovolené, za babičkami a na chatu, a já jsem se někdy cítila trochu, jak bych to řekla, osaměle? Rodiče v práci, babička s dědou na dovolené a jak se sama zabavit? Díkybohu jsem se to později naučila a prázdniny jsem začala trávit na brigách, kde jsem poznala jak nové lidi, tak i novou práci a zkušenosti.


6.NEUMÍME SE SAMI ZABAVIT (NĚKTEŘÍ)

Nevím, jestli můžu mluvit za všechny extroverty, ale já se prostě neumím sama zabavit. Jakmile nejsem ve společnosti lidí, rodiny, kamarádů a známých tak se málokdy dokážu vyhnout nudě. Nedokážu vymyslet, co bych měla dělat, a jsem celkově nesvá. Jeden z mých mála léků na nudu je pak spánek.


7. ČAS STRÁVENÝ SÁM SE SEBOU
Tato situace je vlastně podobná jako ta předešlá. Dřívě jsem neuměla trávit čas sama se sebou, pořád jsem potřebovala lidi, potřebovala jsem, aby se mnou někdo byl. Tím jak jsem starší a starší, jsem poznala že i sebe samotného je potřeba brát jako samostatnou osobnost a naučit se s ní trávit čas. A tak vznikly moje posezení na Střeleckém ostrově u nás v Praze, a k tomu připojené přemýšlení a poslouchání mých oblíbených písniček. Dodnes je to můj oblíbený ,,rituál".


8. ZTROSKOTÁNÍ NA PUSTÉM OSTROVĚ
Vezmeme to trochu teoreticky. Extrovert, pustý ostrov, dle mého názoru netřeba dál popisovat.


9. KDYŽ SE NEMŮŽETE PŘIDAT
Nevím, jestli tato situace souvisí zrovna s extroverty, ale nesnáším ten pocit, kdy vaši kamarádi/parta nebo známý vyrazili na nějakou super párty, do kina, nebo jenom na kafe či posedět ven k řece, a vy se nemůžete připojit, protože třeba právě ležíte doma s chřipkou.


10. TICHÝ,NEMLUVMÝ ČLOVĚK
Mně nevadí lidi, kteří tolik nemluví, nebo jsou tišší. Ale představte si, že se jako extrovert dostanete do nuceného rozhovoru s právě takovým člověkem. Nebo spolu musíte dělat projekt do školy, co já vím. Abych to tedy ještě upřesnila, mně fakt nevadí, když je člověk tichý, ale když člověk, se kterým se snažíte vést konverzaci, odpovídá jednoslovně a nesnaží se konverzaci rozvést, to je občas na zabití.
To bylo spíš tak na odlehčení.


Doufam, źe se vám článek líbil, a že jste se v něm někteří možná našli.

Mějte se krásně!

Malej pražskej rumík.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 22. září 2018 v 8:59 | Reagovat

Jsem pravý opak, introvert :)

2 padesatka padesatka | E-mail | Web | 22. září 2018 v 9:37 | Reagovat

Mám kamarádku, která má dva syny rychle za sebou. Od dětství se upřímně nenávidí, dnes jim táhne na třicet. Asi je to extrém, ale i to se může stát...:)

3 padesatka padesatka | E-mail | Web | 22. září 2018 v 9:38 | Reagovat

P.S. Jsem chtěla Holčičí věci...a nic...:D

4 Lucky Lady. Lucky Lady. | Web | 22. září 2018 v 10:00 | Reagovat

Jáj, no nemoc vadí asi aj introvertom. :D Ja sa považujem skôr za introverta, ale aj ja som momentálne chorá, ale bohužiaľ, musím chodiť do práce, do školy, takže si nemôžem dovoliť vyležávať...už to nie je ako, keď som bola na strednej. A vlastne aj tam som chodila do školy aj s nádchou. :D Hlúposť, ja viem..Súrodenci, no ja mám brata, a my sme sa ako praví súrodenci odjakživa len bili, márovali sa, rozbil mi 2x hlavu, takže my sme až nie tak ideálni súrodenci, niekedy je lepšie byť asi jedináčik. :D Ale asi by som nechcela byť jedináčik. :) Väčšinou sú moc rozmaznaní...až moc. Prázdniny...no to je čistá pravda, ono sa to nezdá, ale naozaj váž si, že ich máš, a aj to, že chodíš do školy (ak teda ešte chodíš). Haha, túto vetu so mčastokrát počúvala aj ja, a krútila očami nad ňou, že bože, čo to mele, ale je to naozaj tak. Keď prídeš do toho reálneho dospelého života, tak si spomenieš, ako ti bolo dobre...

Inak pekný článok, len mi trochu vadilo pozadie (farba blogu), dosť sa mi to zle čítalo. :)

5 malejprazskejrumik malejprazskejrumik | Web | 22. září 2018 v 10:01 | Reagovat

[1]: Četla jsem, že introvertů je statisticky míň,ale víc se o nich píše :)

[2]: Tak to chudák kamarádka, to musí být pro mámu hrozný. Na holčičích věcech se pracuje, snad zítra už by se tam něco mohlo objevit :D

6 Zlatice Zlatice | E-mail | Web | 22. září 2018 v 19:32 | Reagovat

Mám sestru máme se rády a rozumíme si je to moc fajn.

7 Platan Platan | E-mail | Web | 23. září 2018 v 19:52 | Reagovat

Hm. Nie vždy. Ja som síce silný extrovert ale niekedy vyhľadávam práve tieto situáci za účelom oddychu a nájdenia vnútorného pokoja :-)

8 Heaven Heaven | Web | 3. října 2018 v 17:08 | Reagovat

Aka 10 nejlepších situací pro introverta :D s nadsázkou samozřejmě, ta nemoc nebo ztroskotání na ostrově nejspíš ne :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama